Info o místnosti | |||
http://www.mb-net.cz
Úvod... oficiální int. stránky města O městě![]() Mladá Boleslav je město s bohatou historií a široce rozvinutým průmyslem. Nejstarší historie města sahá asi do poloviny 10. století, kdy zde za vlády Boleslava II. vzniklo přemyslovské hradiště Nový Boleslav, které přetrvalo až do roku 1262. Ve více jak tisícileté historii města se střídala období vzestupu i úpadku. Od konce 15. století do počátku 17. století bylo město významným centrem Jednoty bratrské. To se příznivě projevilo ve školství, architektuře i úrovni společenského života. Velký význam pro další rozvoj města měly v 19. století stavby železnice, silnice a výstavba továrny Laurin & Klement, která vyráběla nejdříve jízdní kola a motocykly a v roce 1905 vyrobila i svůj první automobil. V roce 1925 se stala součástí Škodových závodů a dnes je významnou částí koncernu Volkswagen. Právě historie i současnost automobilky významně přispěly k proslulosti města i za hranicemi České republiky.
PamátkyHrad (Muzeum Mladoboleslavska)Staroměstské náměstí 1, 293 80 Mladá Boleslav Původně dřevěné hradiště z 10. století bylo ve druhé čtvrtině 14. století za pánů z Michalovic přebudováno na kamenný gotický hrad a v 15. století na hrad pozdně gotický, v polovině 16. století za Krajířů z Krajku přestavěn na renesanční zámek. Po třicetileté válce zpustlý, až po sto letech, v letech 1752-83 za Josefa II., upraven na vojenská kasárna, která tu byla až do roku 1938. Od roku 1972 sídlo Okresního muzea, od roku 1997 také Státního okresního archivu. V interiérech hradu jsou nyní umístěny expozice sestavené z nejhodnotnějších exponátů historických a národopisných sbírek. Stará radnice (vyhlídková věž)
Od 1.října do 30.dubna je vyhlídková věž uzavřena. Honosná renesanční budova staré radnice, zdobená bohatou sgrafitovou ornamentální a figurovou výzdobou, postavená v letech 1554 - 1559, je dílem italského architekta Mattea Borgorelliho. Průčelí je opatřeno sgrafitovou výzdobou se scénami ze Starého i Nového zákona a s postavami evangelistů a světců. V 2. polovině 19. století a v letech 1939 - 1941 se budova dočkala dostavby dalších křídel a rekonstrukce. Součástí staré radnice jsou dvě věže - vyšší čtyřboká věž (výška pro ochoz je 31,8 m), současná podoba pochází z roku 1779, byla v roce 2001 zpřístupněna. Nová radniceKomenského náměstí 61, 293 49 Mladá Boleslav Novorománský objekt radnice byl postaven v letech 1865 - 1867 podle projektu Jiřího Fichtnera. Od počátku byl využíván nejen jako sídlo městských úřadů a zastupitelstva, ale také pro účely školství a po několik desetiletí také pro divadelní představení, v němž vystupovali přední čeští umělci, například Otýlie Sklenářová-Malá a Jindřich Mošna. V současné době je sídlem magistrátu včetně vedení města. Městský palác Templ (Císařovský dům)Krajířova 102, 293 01 Mladá Boleslav Městský pozdně gotický palác vybudoval v letech 1488-1493 hejtman Jan Císař z Hliníku jako své sídlo. Třípodlažní budova je skvostem vladislavsko-jagelonské gotiky. Dnes slouží jako výstavní síň, pořádají se zde literárně hudební pořady. V červnu roku 2000 zde byla z iniciativy města otevřena stálá multimediální regionální muzejní expozice Templum historicum et archeologicum boleslaviense. Sbor Jednoty bratrskéČeskobratrské náměstí 123, 293 01 Mladá Boleslav Trojlodní stavbu s prvky románského, gotického i renesančního slohu vybudoval v letech 1544 - 1554 M. Borgorelli pro jednotu bratrskou. Byl shromaždištěm reformační církve, jež tehdy šířila vzdělanost. Otevření sboru bylo také manifestací protihabsburského odboje. Budova symbolizovala osudy českého národa. Od roku 1623 katolický kostel sv. Václava, po roce 1787 vojenské skladiště, v letech 1910 - 1968 sídlo Krajinského muzea. Po rekonstrukci v 70. letech používán jako výstavní a koncertní síň. Stavba je významnou památkou Mladé Boleslavi a svým provedením se řadí k nejstarším renesančním pseudobasilikám mimo Itálii. Město je využívá jako galerii k pořádání dlouhodobých i krátkodobých výstav i k pořádání koncertů. Městské divadlo Mladá BoleslavPalackého 263, 293 01 Mladá Boleslav Obchodní oddělení divadla Husova 214/8, 293 01 Mladá Boleslav Provozní doba: Po – Pá 8.00 – 11.30 12.30 – 16.00 Secesní budova divadla byla postavena v letech 1906 - 1909. Interiér odpovídá původnímu projektu vídeňských architektů Fellnera a Helmera, zatímco vnější secesní podoba je dílem Rudolfa Kříženeckého a Emila Králíka. Pylony v průčelí jsou dílem sochaře Jana Štursy. Autorem malované opony je Theodor Hilšer. Od roku 1945 působí v divadle stálá činoherní scéna. Prvního července 1994 zahájilo provoz samostatné Městské divadlo Mladá Boleslav. Byl vytvořen nový stálý profesionální herecký soubor, se kterým vystupovaly herecké veličiny jako například Ladislav Frej či Květa Fialová. Divadlu se za krátkou dobu existence podařilo vychovat řadu talentovaných mladých herců. Stavby Jiřího KrohyV letech 1923 - 27 působil v Mladé Boleslavi ve službách Zemského výboru přední český architekt Jiří Vendelín Kroha. V této době vyprojektoval a realizoval konstruktivistickou stavbu Střední průmyslové školy a Masarykův ústav sociální péče v Havlíčkově ulici, areál Okresní nemocenské pojišťovny (dnes Všeobecná zdravotní pojišťovna) v Jaselské ulici stejně jako přestavbu hotelu Věnec na Staroměstském náměstí. Škoda Auto MuzeumVáclava Klementa 294, 293 60 Mladá Boleslav
Slavnostně otevřeno v září 1995 u příležitosti 100. výročí založení firmy Laurinem a Klementem. K tomuto účelu byly zrekonstruovány historické objekty "starého závodu", ležící na okraji dnešní moderní továrny. V roce 1997 získalo muzeum v rámci stavebního veletrhu FOR ARCH 97 nominaci na stavbu roku. Muzeum je vybaveno bezbariérovým přístupem. Dnes patří k nejnavštěvovanějším atrakcím Mladé Boleslavi. Hvězdárna města Mladá Boleslav9. základní škola Vega, 17. listopadu 1325, 293 01 Mladá Boleslav Veřejně vzdělávací instituce fungující od roku 1996. Svou odbornou činnost zaměřuje na studium celého historického vývoje astronomie i jejích metod a na toto téma zpracovává články do svých publikací (občasník Hvězdník). Informuje nejširší veřejnost o dění na obloze. Arciděkanský Kostel Nanebevzetí Panny MarieZaložen po roce 1406, hlavní část vybudována ve 2. polovině 15.století v pozdně gotickém slohu, dostavba včetně klenby završena v roce 1566. Vstupní část barokní z počátku 18. století. Uvnitř cenné plastiky z dílny Jelínků z Kosmonos z 18. století a pozdně gotická cínová křtitelnice z roku 1489. Kostel sv. Jana NepomuckéhoPostaven na místě původního kostela a kláštera, zničeného za husitských válek, a pozdějšího luteránského kostela v barokním slohu v roce 1727. Uvnitř cenný obraz sv. Jana Nepomuckého od V. V. Reinera z roku 1740. Kostel sv. HavlaPostaven na hřbitově v pozdně gotickém slohu v roce 1539, klenba dokončena kolem roku 1600, ve druhé třetině 18. století zbarokizován. V 50. letech 20. století byl zavřen a teprve po roce 1989 rekonstruován. Nyní je používán Českobratrskou církví evangelickou (CČE). Uvnitř umístěny renesanční a barokní náhrobky z původního hřbitova, mj. náhrobek biskupa Jednoty bratrské Jana Augusty. Židovský hřbitovvchod z ulice Pražská Židovský hřbitov vznikl v podhradí boleslavského hradu, na stráni nad říčkou Klenicí, patrně v 16. století. Dlouho se mělo za to, že zdejší nejstarší náhrobek pochází z roku 1604. Při poslední náročné restaurátorské obnově však byly objeveny náhrobky ještě staršího původu, které se však zatím nepodařilo přesně datovat. Mezi židovskými pohřebišti středních Čech má mladoboleslavský hřbitov jen nepočetnou konkurenci; srovnatelné hodnoty jsou jen židovské hřbitovy v Kolíně a Brandýse nad Labem. Nejvýznamnější osobností, která tu našla své poslední spočinutí, je Jakub Baševi, muž, který zažil třicetiletou válku. Proslul jako finančník habsburských císařů a generála Albrechta z Valdštejna a z této pozice majetného bankéře působil v podstatě jako vlivná šedá eminence tehdejších českých dějin. Byl prvním člověkem židovského vyznání v celé tehdejší habsburské monarchii, jemuž byl udělen šlechtický titul. Zemřel v květnu 1634, ve stejný rok jako jeho vojenský ochránce. Areál mladoboleslavského židovského hřbitova se uchoval v unikátně komplexním stavu. Mnohé výtvarně tvarované náhrobky doplňuje několik drobnějších hřbitovních staveb. V dolní části hřbitova, při vstupu, se zachoval domek hrobníka, v horní části pak stojí v těsném sousedství obřadní síň z roku 1889 a márnice postavená roku 1937. Její architektura nese prvky funkcionalismu. Případ Mladé Boleslavi, kdy tento moderní prvorepublikový styl pronikl i na židovský hřbitov, je krajně neobvyklý. V budovách obřadní síně a márnice najdou zájemci zdařilou stálou výstavu k židovským tradicím a regionálním dějinám. Židovský hřbitov je možné navštívit individuálně, případně v doprovodu správce, který na požádání poskytne výklad. Návštěvní řád se řídí tradičními židovskými zvyklostmi: Oproti většině památek je toto muzeum pod širým nebem spolu s oběma expozicemi přístupné i v pondělí, jeho návštěva však není možná v sobotu a při dalších židovských svátcích. |
|||
Návštěvnost: 0 / 2321 | Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz | Nahlásit protiprávní obsah! | ![]() |